Prosinec 2010 - Postřehy jedné mé skvělé kamarádky k situaci ve státní správě



Jo, tak ještě bych k tomu mohla po 4 letech strávených v zastupitelstvu přidat:

 

Pravomoci malých obcí odsunuty na x-tou kolej, přitom povinnosti se na ně hrnou, ale prostředky na jejich plnění už ne. Zbytnělé instituce (zejména ty pražské) vysávají rozpočet, obcím se dostane minimum, nemají nejen na výstavbu, ale ani na opravy či údržbu infrastruktury. Protože jsou obce na mizině a zadlužené, skočí na špek každému trochu mazanějšímu developerovi, který něco slíbí. Následky jsou ještě horší.

 

Rozdělování dotací je podle klíče "rozděluj a panuj" nebo taky "kdo maže, ten jede". A co už vůbec nedokážu pochopit, velký investor nejdřív slíbí obci příspěvek na infrastrukturu za to, že ho nechá stavět, a pak místo toho prohlásí, že zařídí dotaci a on už nebude muset přispívat ničím. Evropské dotace se rozplývají jako řeka v písku. Každý politik si z nich potřeboval něco urvat, kousek pro každý kraj, kousek pro každé ministerstvo, ke každému operačnímu programu se musel zřídit zvláštní úřad, podmínky jsou nastavené tak, aby se přiživilo co nejvíc přítelíčků (na různých školeních, podávání žádostí, zařizování dotací, kontrole čerpání dotací, zúřadování dotací... ), a běda, když se při vyúčtování něco opomene - dotace se musí vrátit nebo aspoň zaplatit pokutu (kam tyhle vrácené peníze vlastně jdou?)

 

Zákony a vyhlášky, které padají zhora, jsou s chybami, nedomyšlené, při nejlepší vůli není možné vše dodržet.

 

Ještě bych mohla pokračovat, ale spíš by mě zajímalo, co s tím. Zatím jsem přišla na několik lepšáků, ale nevím, jak je prosadit:

 

Zredukovat náš parlament nejmíň na polovinu. Ušetřilo by se nejen na jejich platech a zaopatření, ale i na jejich asistentech, poradcích, provozu kanceláří, provozu parlamentu.... Zbylým bych klidně zvedla plat (to aby o tuto práci měli zájem dobří odborníci), ale zatrhla bych jim další prebendy a odměňovala bych je podle výsledku práce, tj. podle kvality zákonů, které z nich vypadávají.. (Jenom nevím, které instituci dát za úkol schvalování poslaneckých platů, zatím si je určují sami.)

 

Zatrhla bych angažování všelijakých poradenských firem na úkoly, které mají řešit ministerstva, tam by měli sedět odborníci a ne věrní stranící, kteří se v problematice nevyznají. Poradci vždycky budou radit tak, aby z toho měli prospěch sami nebo někdo jim blízký. Každý zákon by jeho tvůrci nejprve sami museli otestovat ve zkušebním provozu na některém místě, kde se jím budou muset řídit, tedy např. by nastoupili na povinnou stáž třeba na nějaký obecní úřad a tam by jej zkoušeli dodržovat.

 

Každý člověk bez rozdílu a bez výjimky by místo vojny prošel v rámci všeobecného vzdělání aspoň půlroční veřejnou službou (obecně prospěšnou prací).

 

Zrušila bych státní příspěvky politickým stranám. Nevím, proč by občani měli ze svých daní platit nějaké straně, kterou nemusí a nevolili ji, jenom proto, že přelezla nějakou pofidérní hranici.

Změnila bych volební systém, aby se volili osobnosti, ne strany. Při nynějším způsobu nevím, kdo je "můj" poslanec, u kterého si mohu stěžovat nebo uplatňovat požadavky (a koho příště nezvolím, když nebude plnit sliby). Atd.

 

Přeji nám všem, abychom neztratili naději.

 

Zpět